Spořitelní a úvěrní družstvo — zákonné označení záložny
Vysvětlení v kostce
Zákon č. 87/1995 Sb. přesně vymezuje, co spořitelní a úvěrní družstvo smí dělat, jak musí být organizováno a čemu podléhá. Na rozdíl od banky (akciová společnost) je SUD právní formou družstvo — jeho členové jsou zároveň klienty a spoluvlastníky. Každý člen má jeden hlas na členské schůzi bez ohledu na výši svého podílu (princip „jeden člen = jeden hlas").
Termín SUD se běžně nepoužívá v reklamě ani v médiích, ale je základem veškeré komunikace s ČNB, v registru JERRS a v právních dokumentech. Pokud chcete ověřit, zda konkrétní instituce je záložnou, hledejte v JERRS výraz „spořitelní a úvěrní družstvo" — nikoliv „kampelička".
V kontextu družstevních záložen
Zákon č. 87/1995 Sb. prošel od svého vzniku v roce 1995 řadou novel. Nejzásadnější byla novela z roku 2015, která zavedla pravidlo desetinásobku a omezila maximální bilanční sumu záložny. Tato pravidla výrazně zmenšila prostor pro agresivní obchodní modely, které v 90. a 2000. letech vedly k sérii krachů záložen.
Dnes jsou SUD menší institucí než většina bank, ale regulatorně se pohybují ve stejném rámci — musejí mít vlastní kapitál, plnit obezřetnostní pravidla, reportovat ČNB a platit příspěvky do pojistného systému.
Související pojmy
- Kampelička — lidové pojmenování téhož subjektu
- Úvěrová instituce — nadřazená kategorie, kam patří SUD i banky
- Dohled ČNB — kdo SUD reguluje
- Členský vklad — podmínka členství v SUD
- Základní kapitál — kapitálová základna SUD
Související článek
Detailní výklad: Spořitelní a úvěrní družstvo
Zdroje
- Zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících Sbírka zákonů ČR — Hlavní zákonný předpis pro družstevní záložny
- ČNB — Banky a družstevní záložny (legislativa) Česká národní banka — Přehled legislativy úvěrových institucí
Naposledy ověřeno: 28. dubna 2026