Kampelička
Lidové označení pro spořitelní a úvěrní družstvo, tedy pro to, čemu zákon č. 87/1995 Sb. říká „družstevní záložna". Název vznikl na přelomu 19. a 20. století podle Františka Cyrila Kampelíka (1805–1872), českého lékaře a propagátora svépomocných lidových spořitelen. V právních textech ani regulatorních dokumentech se výraz „kampelička" nepoužívá. Záložny, banky a ČNB pracují výhradně s pojmy „spořitelní a úvěrní družstvo" nebo „družstevní záložna".

Vysvětlení v kostce

František Cyril Kampelík byl lékař a obrozenecký vlastenec, který ve druhé polovině 19. století propagoval myšlenku svépomocných spořitelen pro venkovské obyvatelstvo. Jeho vzory byly německé Raiffeisenkassen (spořitelní pokladny systému Friedricha Wilhelma Raiffeisena). Po jeho vzoru vznikaly v Čechách od přelomu 19. a 20. století svépomocné záložny, které lidé začali nazývat „kampeličky".

Po roce 1948 byly tyto instituce znárodněny a fakticky zanikly. V 90. letech vznikla nová vlna záložen na základě zákona č. 87/1995 Sb. — a lidové pojmenování „kampelička" přešlo na ně, i když historická kontinuita s předválečnými institucemi existuje jen ideově, nikoli právně ani majetkově.

V kontextu družstevních záložen

„Kampelička" a „záložna" jsou dnes synonyma. Mediální texty, běžná řeč i vyhledávání na internetu pracují s oběma termíny zaměnitelně. Pro praktické účely — uzavírání smlouvy, ověřování v registru ČNB, čtení podmínek pojištění vkladů — záleží pouze na právní formě: jde o spořitelní a úvěrní družstvo (SUD) s platným povolením od ČNB.

Slovo „kampelička" samo o sobě nic neříká o konkrétní záložně, jejím stavu povolení ani bezpečnosti vkladů. Ověření vždy proveďte v registru JERRS bez ohledu na to, zda daná instituce o sobě mluví jako o záložně nebo kampelíčce.

Související pojmy

Související článek

Detailní výklad: Co je kampelička

Zdroje

Naposledy ověřeno: 28. dubna 2026

Související články