Pravidlo desetinásobku — co omezuje vklady v záložně

Vysvětlení v kostce

Pravidlo desetinásobku vzniklo jako reakce na selhání záložen v první dekádě 21. století. Tehdy záložny přijímaly obrovské objemy vkladů od relativně malého základního kapitálu — a při problémech neměly dostatek vlastního kapitálu na pokrytí ztrát. Novela z roku 2015 zavedla pevnou vazbu: za každý 1 Kč členského vkladu smí záložna přijmout maximálně 10 Kč úročeného vkladu od téhož člena.

Pro klienta to znamená, že nelze jednoduše přijít do záložny, složit libovolnou částku a odejít. Záložna prověří, jaký je váš členský vklad, a odmítne přijmout více, než pravidlo dovoluje. Pokud chcete uložit více, musíte navýšit členský vklad.

V kontextu družstevních záložen

Pravidlo desetinásobku má dva praktické důsledky. Zaprvé: vstupní náklady na záložnu jsou vyšší, než by se mohlo zdát. Pokud plánujete uložit 200 000 Kč, potřebujete členský vklad 20 000 Kč — a ten není pojištěn Garančním systémem finančního trhu. Zadruhé: záložna nemůže neomezeně nabírat nové vklady bez odpovídajícího růstu základního kapitálu.

Při plánování vkladu do záložny vždy spočítejte celkové náklady: součet plánovaného vkladu + členský vklad. Pak porovnejte výnos (úroky z vkladu) s alternativou bankovního spořicího účtu nebo termínovaného vkladu, kde žádný členský vklad nepotřebujete.

Související pojmy

• Členský vklad — základ pro výpočet pravidla desetinásobku
• Základní kapitál — jak pravidlo ovlivňuje kapitálovou strukturu záložny
• Bilanční suma — druhé zákonné omezení pro záložny
• Termínovaný vklad — typ vkladu podléhající pravidlu
• Spořicí účet — typ vkladu podléhající pravidlu

Související článek

Kompletní průvodce: Pravidlo desetinásobku