Družstevní záložny - Výhodnější vklady i půjčky

Družstevní záložny nabízí oproti bankám výhodnější spoření, zhodnocení peněz i půjčky. Pojem družstevní záložna spadá do oblasti finančnictví, konkrétně finančních služeb. V češtině se pro něj používá také pojem „spořitelní družstvo“. Nejvíce informací se však dá dohledat pod pojmem „kampelička“, který je spjatý s osobou Františka Kampelíka. V České republice se hojně používá právě tohoto pojmu z obecné češtiny.

Význam

Svůj význam mají už od asi poloviny 19. století, avšak k jejich největšímu rozmachu došlo na konci století až do období druhé světové války. Jsou určeny zejména lidem, kteří nevěří velkým finančním institucím, a tedy bankám. Ačkoliv se o něco jako banku v podstatě jedná. Člověk však má nad záložnou kontrolu spolu se svými (jejími) spoluvlastníky. A navíc slouží jemu (a jim) a pouze jemu (a jim). Není tedy možné do takové družstevní záložny přijít a vkládat si tam své naspořené peníze či žádat o úvěr. Odporuje to filozofii „kampeliček“.

penize

Filozofie

Filozofie družstevních záložen spočívá ve dvou základních pilířích. Prvním z nich je fakt, že veškeré finanční služby jako peněžité vklady, poskytování úvěrů a půjček aj. je určeno výhradně pro členy dané družstevní záložny neboli kampeličky. Počet klientů jednotlivých záložen tak není žádné astronomické číslo, a člověk tak má pocit, že je mu věnována dostatečná péče i čas. A to mnozí jistě ocení. Navíc je trh na české poměry celkem stabilní a nepřesycený, a tudíž vnímán jako dobrý.

Druhým pilířem jsou samotní klienti, a tedy členové družstva. Ti všichni dohromady určitou družstevní záložnu vlastní a řídí. Jsou tedy plně zodpovědní za její chod. Celosvětové sdružení družstevních záložen World Council of Credit Unions definuje družstevní záložnu jako „demokratické finanční družstvo vlastněné jeho členy“.

Až do roku 2015 bylo členství pouhou formalitou, stejně tak členský příspěvek. Dnes dle platné legislativy musí každý nový uchazeč o členství složit členský příspěvek v poměru 1:10 oproti částce, kterou chce naspořit. Při cílové částky 100 000 Kč musí tedy na počátku složit částku 10 000 Kč. Právní ustanovení se však v různých zemích světa mění (např. Německo).